Richard  SLABA 

V devadesátých letech minulého století jsem absolvoval několik dlouhých cest - rok Himaláje, rok Austrálie a NZ, rok J.Amerika a spousty cest kratších. Od roku 2002 jsem začal jezdit jako průvodce na kratší cesty se svými známými a kamarády a jejich známými, a s lidmi, které takovéto cesty lákají.

Téměř vždy se jedná o cesty spojené s putováním po velikých  horách.

Všechny mé cesty obsahují několikadenní treky v krásných horách, které vždy absolvujeme s koňáky a jejich koňmi, oslíky nebo lamami, se společným vařením snídaní a večeří a velkým společným jídelním stanem. To umožňuje účast i lidem, kteří by si do velikých hor netroufli kvůli nošení těžkého batohu. Navíc míváme jednoho či dva jezdecké koně pro případ únavy či zranění. Společné vaření a spolužití s koňáky i zvířaty bývá nevšedním a oceňovaným zážitkem.

​

Dlouhé treky (8-20 D): Trek Alpamayo-Los Cedros, Cordillera Huayhuash, trek kolem posvátné hory Ausangate (Peru), trek do himalájského údolí Zanskaru (Ladakh, Indie), treky v Kolumbii, Bolívii i Patagonii, které na našich cestách chodíváme, patří právem mezi nejkrásnější treky na světě!

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Cesty do hor dále doplňuji návštěvou těch nejzajímavějších památek a muzeí, ale i raftingem, výlety na koních, mořských kajacích, výstupy na ledovcové vrcholy. Vše podle našich přání.

Na cestu jezdím vždy ve skupině max. 8 lidí- je to  počet, kdy jsme všichni společně partou. Jsem moc rád, že se účastníci předchozích cest vracejí. Někteří se mnou byli již na pěti cestách!

Věkově se účastníci pohybují od 20 do 70 let (sedmdesátník Pepa Lukáš se mnou absolvoval cestu do Kolumbie, do Peru a do Ladakhu a byl opravdu skvělý a třicetiletí kluci mu občas nestačili). Většina účastníků je ve věku kolem 30-60 let.  Jsem moc rád, že se mnou jezdívají  manželské i partnerské páry, i rodiče se svými dospělými dětmi. Myslím, že společně prožité silné zážitky z hor a cest jsou velmi sbližující.

Přestože se větší část lidí vrací a účastní se i dalších cest, upřímně píši, že je i několik málo lidí, pro které cesta se mnou možná nebyla tím, co si představovali, nebo si ji nemohli dostatečně užít (někdy z důvodu nemoci či větší náročnosti putování v horách, než jakou si představovali, někteří měli problémy s nadmořskou výškou, někteří si přáli "větší pestrost").

          
Vždy se snažím věci před cestou co nejotevřeněji popisovat takové, jaké jsou a budou.

Nic neskrývám.
 

Pro cestu se snažím vždy maximálně využít možný čas dovolených. Cesty jsou většinou kolem tří až čtyř týdnů (ale vždy záleží na naší společné domluvě ve skupině, absolvoval jsem již i kratší cesty ). Podobné je to i s programem.  Podle vašich přání jej můžeme částečně vždy nasměrovat či upravit směrem k tomu, co by nás všechny lákalo.

Do programu se snažím zařadit co nejvíce rozmanitých věcí, ale též se snažím nespěchat a spíše si některá místa užít, než za každou cenu navštívit vše, co daná země nabízí. Nedobýváme vrcholy, ale pomalu a tiše putujeme krajem. Mám rád obyčejný život a všední setkání s lidmi. Vždy se snažím o co největší pestrost našich cest.

Na cestě spíme v jednoduchých hotýlcích (vždy hledám spíše rodinnou atmosféru) a vracím se do vyzkoušených míst. Na treku v horách pak ve vlastních stanech. Dvojice či trojice vždy domlouváme před cestou samou.

​